„Takže v jedné z nich to je.“ George vpadl do kanceláře, a na stůl, u kterého seděli Ron s Lenkou, postavil dvě kádinky plné kalné šedohnědé tekutiny. „Dělali jsme na tom celou noc.“

„Do večera bude jedna z nich vypadat jako to slavné ministerské víno,“ dodal Fred, který se právě objevil ve svém portrétu.

Lenka na ně nechápavě hleděla. Přišla s taškou plnou barev a štětců opravit Fredův portrét, ale nechtěla se do práce pouštět, dokud Fred na svém portrétu nebude. Připadalo jí to nepatřičné, jako kdyby měla bez pozvání vstoupit do cizího pokoje.

Ron dychtivě nadskočil. „Takže jste toho sajrajtu dostali z mého hábitu dost na pořádnou analýzu?“

George i Fred se najednou nadechli.

„Jo.“

„Na dvě pořádné analýzy.“

„Jsme totiž geniální.“

„Víme, že existují jen dvě ingredience, které by přicházely v úvahu,“

„takže jsme všechno, co jsme dokázali z toho hábitu vyždímat, rozdělili pěkně napůl,“

„využili svých bohatých zkušeností“

„trošku vařili, míchali a kouzlili,“

„a za pár hodin, až to všechno dozraje a zreaguje,“

„budeme mít něco, co se panu ministrovi rozhodně líbit nebude.“